Co tě nezabije, to tě posílí → tak nepáchej sebevraždu a jenom se řízni :-))

Láska napodruhý (1)

8. září 2013 v 9:18 | Eleanor Blackburn |  Příběhy z mého života (staré i nové zápisky z mých deníčků)
Byla jsem zaslepená... Když jsem se do něj zamilovala poprvé, bylo to tak správně. Bohužel to nevyšlo a já si našla rychle jinýho. Zápis z června 2013:
Měla jsem tě ráda. Jako kámoše. Pak víc než kámoše. Líbil ses mi.
Tohle jsem mu řekla. Vysmál se mi. Vždycky se choval tak hezky. Jako gentleman. Není divu, že jsem ho měla tak ráda, byl jako princ na bílém koni. Myslela jsem jen na něj. V porovnání s mou předchozí zamilovaností do staršího kluka se tenhle choval, jako když mě balí. Užívala jsem si to. Nechala jsem ho, ať mě balí. Dělal to pořád. Pak mi řekl, že ví, že jsem do něj zamilovaná. Ale jak? Nikomu jsem to přece neřekla, tak odkud to ví. Popřela jsem to a chtěla, aby bojoval dál. Pořád se ptal, jestli to byla opravdu pravda, co jsem mu řekla o mých citech k němu. Tak jsem to na něj vyklopila. Šlo mu o to. Nechtěl, abych se trápila. Tak mi to "rozumně" vysvětlil ve stavu lehké opilosti přes facebook, že nemůžeme být spolu jednak kvůli věku, pak má taky něco dalšího rozdělaného a nehledá jenom 14denní flirt. Ale já přece taky ne! Ano, je starší, ale na věku nezáleží!! Má něco rozdělaného. O měsíc později mi psal, že to jeho něco rozdělaného nevyšlo. Byl z toho dost špatnej. Přišel ke mně, abych ho utěšila. Doufala jsem, že mě ještě vezme, přestože jsem taky měla něco rozdělaného... Nevzal mě. Nevadí. Zůstali jsme kamarádi. Ani mi to moc nevadilo. Byla jsem ještě ráda, že ho mám.
Našla jsem si kluka. On byl pomalu první, se kterým jsem tuhle novinku probrala. Prostě kámoš. Se svým klukem jsem byla neskutečně šťastná. Šťastná s ním. Mohla jsem být jinde, kdyby mě tehdy tamten vzal. Bůhví kde. Když jsem mu říkala, že jsem šťastná. Říkal, že můj kluk musí být taky, když má super holku... Chtěl mě, já to vím! Nechtěl mě, kvůli věku... Řekl mi totiž: "Třeba za pár let..." Budoucnost nechal otevřenou. Doufal, že počkám. Nepočkala, za dva měsíce jsem měla jinýho...
Po chvíli ho to začalo užírat a začal mi dělat naschvály. Schválně v mém klukovi vyvolával žárlivost. Před ním se mě dotýkal, mával mi na dálku a spoustu další sviňáren, který mého kluka dostávaly do varu... Žárlil! Zatímco on ještě hledal důvody, aby se se mnou mohl hádat. Přestala jsem se s ním bavit. Dokonce jsem se ho bála, děsil mě... Mému klukovi jsem se s tím svěřila. Vždycky mě utěšoval a opakoval mi ať si nic nenechám kazit takovým blbcem. Měl pravdu. Nenechala jsem se...
Šel na to jinak... Začal mě podruhé balit. Ale tak aby se o tom můj kluk nedozvěděl. Nedozvěděl, ani ode mě. Začalo mě bavit s ním flirtovat. To bylo to, co mi ve vztahu chybělo... Flirt! Už jsme spolu byli přes čtyři měsíce, a nebylo nic novýho... Nudila jsem se. Začala jsem mu teda utíkat za svou bývalou láskou. S ním byla sranda. Nedělali jsme nic, co by se dalo nazvat nevěra nebo tak, ale po nocích se mi zdálo, jak se líbáme. S mým klukem jsem už o něm nemluvila, tak ani nežárlil. Najednou jsem ho přestala potřebovat. Asi si toho všiml, protože se mi začal o dost víc věnovat. Pořád mě někam zval. Vždycky to bylo tak, že jsem se ve většině případů ozývala já první a vždycky jsem ho já vytáhla někam na rande. Teď to bylo přesně obráceně. On mi pořád psal esemesky, volal, někam mě zval...
Začali maturity a ten druhý se mi zas přestal věnovat. Jenom se mu napsala, že mu držím palce k té maturitě. (Jak jsem říkala, je o dost starší).

Dneska jsem ho potkala na chodbě. V obleku. Celého ztuhlého, nervózního, rozklepaného. Ve snu jsem ho potkala, přesně takhle vypadal, obejmula jsem ho a políbila na rty. Teď bych to taky nejradši udělala. Přestože můj kluk dneska nebyl ve škole, bála jsem se. Chodba byla plná lidí. Tolik mě to k němu táhlo, že jsem utekla ještě před tím, než jsme stihli navázat oční kontakt. Pak jsem na něj už nemyslela. Doufám, že už ho nikdy neuvidím. Že už mi nikdy nezamotá hlavu a nebude mi ničit vztah, když se na mě stejně pak vykašle. Ale to se asi nestane. Takový už to je. Musím se s tím poprat. S jinými kluky jsem asi flirtovala, abych zapomněla na něj, ne na svého kluka. Je těžký to pochopit. Dost lidí za tohle soudí. Je to nefér... Proto se s tím téměř nikomu nesvěřuju.

Maturity skončili a začal se mi víc věnovat. S tím klukem (už jsem tady o něm psala ve jednom článku o tom, jak hulil) jsem se rozešla. A za pár týdnů jsem se s tímhle dala dohromady... Ale o tom až později. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama