Co tě nezabije, to tě posílí → tak nepáchej sebevraždu a jenom se řízni :-))

Slzy nezapomenutelné lásky

25. září 2013 v 17:47 | Eleanor Blackburn |  Povídky
Vycházím ze školy a jsem strašně šťastná, že jsem Vojtu, mýho od prázdnin bejvalýho kluka nepotakala. Snad už jsem zapomněla. Bojím se chvíle, kdy se znovu potkáme. Jak to přežiju?
Kráčím přímou cestou na nádraží, protože musím ještě stihnout brigádu. Už se blížím k rohu ulice a chystám se jí přejít. Na rohu přes ulici ale stojí parta lidí. Poznávám pár Vojtových kámošů, ale jeho nevidím. Rozhoduji jsem se, že projdu kolem a pozdravím je. Kdo je ten tmavovlasý kluk v modré mikině? Něco hlasitě říká. Moment, ten hlas je mi povědomý. Už jsem skoro u přechodu, zpomaluji. Ten smích přece znám. Ten kluk se otáčí a dívá se na mě. Tuhle tvář moc dobře znám! Do těch očích jsem se dívala hodiny! Ty rty jsem líbala každý den! Ty vlasy jsem ráda prohrabovala prsty! Ten smích mě vždy rozesmál ještě víc! Ten hlas tak krásně hladil na duši když říkal 'Miluji tě'! A tolik to bolelo, když řekl 'Je konec'! Naše pohledy se střetly. Zastavuji, zahýbám doprava a přecházím postranní lici. V hlavě mi zní 'Neotáčej se, neotáčej se', ikdyž mě jeho pohled pálí v zádech a já mám možnost se naposledy podívat do jeho krásných očí. Otočit se stejně nemůžu, protože se v mých očích lesknou slzy.
(podle skutečné události z 2.9.2013)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama