Co tě nezabije, to tě posílí → tak nepáchej sebevraždu a jenom se řízni :-))

I need to cut myself

14. října 2013 v 22:08 | Eleanor Blackburn |  Příběhy z mého života (staré i nové zápisky z mých deníčků)
Rozhodla jsem se popsat, jak u mě dochází k sebepoškozování.
Celej den je mi blbě, většinou už od rána nebo od předchozího dne. Prostě jsem pesimistická a do totální deprese mě může dostat jakákoli blbost. Třeba menší hádka s někým koho mám ráda nebo vzpomínka na někoho koho jsem ztratila. Pokud jsem třeba ve škole a nevydržím to, řežu se něčím na záchodě. Ale většinou to v sobě dusím, maskuji úsměvem a vydržím to až domů. Tam se zhroutím, pustím si nějakou smutnou písničku a trápí mě ten problém. Bolí to, tak se říznu. Vidím krev, bolí to, pálí to. Ta vnitřní bolest způsobená daným problémem je pryč, protože jí předehnala ta vnější způsobená říznutím. Ta je snesitelnější, a proto se řežu. Je to osvobozující pocit, uvolní mě to a cítím se líp.
Pak mám výčitky a říkám si jak už to znovu neudělám a že ty svoje stavy budu řešit jinak, ale nakonec se říznu znovu. To je koloběh, nekonečný kruh. Někdy se řežu, kvůli tomu, že se řežu a to je fakt krize.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama