Co tě nezabije, to tě posílí → tak nepáchej sebevraždu a jenom se řízni :-))

Nobody cares.

6. ledna 2014 v 21:55 | Eleanor Blackburn |  Příběhy z mého života (staré i nové zápisky z mých deníčků)
fakin' life.
Jsem už totálně v prdeli. Se všim.
Jo, to soustředění na gymnastice bylo super. Byli tam dva Ondřejovi kámoši a samozřejmě o mně a Ondřejovi všechno věděli. On jim to řekl. Kam zmizely ty kecy o tajemství a vyhrožování, jestli to někomu řeknu? On sám to vykecal. Nehorázně jsem ho seřvala, že myslí jenom na sebe. Řekl, že jemu to je jedno, kdo se to dozví... Ale mně ne! Kluk, kdy má 'kamarádku' je borec, ale když má holka 'kamaráda' je děvka. Teď bude každej vědět, že jsem děvka. Nehorázně jsem ho seřvala a pohádali jsme se. Ptal se mě, jestli se ještě řežu. Jo řežu, ale jemu do toho nic neni. Začal se do mě v tu ránu srát, jak jsem blbá a že potřebuju pomoct. Já ale nechci! Prej, že to někomu musim říct... Řekla jsem mu, že byla chyba mu o tom něco říkat, že byla chyba, že naše 'přátelství' neskončilo s prázdninama, že vůbec někdy začalo. On byl celej chyba. "měla jsem ti tenkrát dát facku, když ses na mě vrhnul. neudělala jsem to, protože jsi byl náhradou za Dorta - první po ruce." poslední slova, odlousouhlasil, že jsem na tom u něj byla stejně. Nebyla... Kam se poděla ta kráska, to množství lásky, které jsi mi projevoval. "kámo ty umíš dobře hrát (y)" dodala jsem ještě. Nebránil se. On ví jak to je. Já ne a nesere mě to. Koho zajímá, jestli mě nějakej trotl miluje, když je to trotl... Poslední věc: "to co dělám svýmu tělu je čistě moje věc a pokud nechci abys to řešit tak to prostě řešit nebudeš!" Pak jsem si ho blokla. Tak to byl vážení přátelé Ondřej, největší debil, kterýho jsem kdy potkala a největší chyba mýho života.

Dort. Chce se mi brečet. Ne, vážně. Kvůůli němu brečim každej den, jenco přijdu ze školy domů. Dneska jsem ho potkala třikrát. Nevím jakej měl účes, nevim co měl na sobě. Jenom jsem ho zahlédla, sklopila zrak a neodvážřila se na něj podívat. Proč? Stydím se za všechno tohle. Že se pro něj řežu, propláču noci... Jednou mu přede dveře postavím kýbl mejch slz se vzkazem 'chybíš mi'. Nemůžu se podívat do jeho očí, protože mě to raní a připadám si jako lhářka, co stále něco skrývá. Nemůžu vidět jeho rty, aniž bych je chtěla políbit. Nemůžu vidět jeho, aniž bych ho chtěla obejmout. Tohle není život, tohle jsou muka.

řežu se dál každej večer. V mobilu mám na tapetě drastický fotky s řezáním a nepřijde mi to divný. Kámošky to viděj... Ani to mi nepřijde blbý. Jsem jaká jsem. Sama sebou, svéprávná. Kámoška mi do chatu píše, ať toho nechám, okamžitě. Nechci. Pak jsem konzultovala s babičkou. Neřeka jsem jí, že se řežu, ale že jenom miluju ty obrázky a gify. Řekla jsem to i mámě. Nic na to neřekla. Tak jsem jí dneska večer oznámila, že jsem objednaná k psycholožce a veškerou léčbu si sama zařídím a všechno, co tý psycholožce řeknu, bude lékařský tajemství a ona se nikdy nedozví, co se děje. Protože se o mě nestará a nic jí nezajímá.

Do konce tejdne vydržet, pak jdu k psycholožce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlie Charlie | E-mail | Web | 7. ledna 2014 v 15:21 | Reagovat

Dort je moc presladený, určite má na vrchu marcipán a iba pôsobí pekne, ale znútra je nič moc, tak sa kvôli takej torte ani netráp. Za chvíľu sa tak či tak roztopí.
Aj ty máš takú skvelú mamu, čo sa o teba postará v každej zlej chvíli? (jednoznačne ironický podtón si musíš všimnúť). Tá moja videla dokonca aj moje jazvy a nejak jej to, piči, ani neodplo a ďalej sa nestarala. Ach, niektorí ľudia sú tak sprostí.
K psychologičke idem zajtra, ale poviem ti už rovno teraz, nerob si skvelé nádeje, psychológ ti nikdy s ničím nepomôže, je to len osoba, ktorej sa vyrozprávaš a to je všetko. Aj tak ťa hneď pošle k psychiatrovi a budeš papať liečiky - teda ak budeš súhlasiť a odošleš sa tam.

2 Elizabeth Fallen Elizabeth Fallen | Web | 7. ledna 2014 v 19:55 | Reagovat

[1]: Súhlasím s prvým odstavcom a aj s posledným.
Ja k psychologičke chodím len pre to, aby som sa vyrozprávala a často mi k tomu nedá a ni šancu. :/ Skoro celú hodinu prekecá ona. :D a pýta sa nezmyselné otázky na ktoré neviem odpovedať...

3 Eleanor Blackburn Eleanor Blackburn | Web | 15. ledna 2014 v 18:31 | Reagovat

[1]: S tim Dortem máš naprostou pravdu! :) mámu mám skvělou, neřeší to se mnou no. psycholožka pomohla, ale jako nabízela mi blázinec. Ne, tam já prostě nejdu jsem jí řekla. Ona že by mi tam bylo líp a takový ty kecy... Ale já jí slíbila, že to zvládnu bez toho. :)

[2]: Jo, ta moje mě taky nenechala pomalu nic říct a furt se mě ptala na nějaký otázky a já nechápala, co chce jako slyšet a ptala se mě furt dokola... jediný co jsem nepochopila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama